Stejně jako valouny různých hornin přináší Jizera i to, po čem touží řada sběratelů - drahé kameny. Acháty, chalcedony, ametysty vznikly vyplněním dutin po plynech v sopečných horninách různými minerály. Jizera je roznáší po celém svém toku.
Po ochozu kolem skály vede turistická stezka do Spálova a dále do Železného Brodu. Jizera tu proudí přes skály a má velký spád. Tvar údolí je způsoben tím, že se řeka z poměrně měkkých usazených hornin dostala do území, které je tvořeno tělesem žuly, která pronikla do starších vyvřelých hornin. Jak žula, tak i okolní horniny jsou značně staré (starší prvohory). Pozdějšími horotvornými pohyby byly rozdrceny a metamorfovány. O jednotlivých typech hornin jsou podrobné informace na zastávkách naučné stezky.
Údolím prochází po levém břehu železniční trať s řadou tunelů, po pravém břehu ve svahu nebo podle vody pak vede Riegrova stezka. Tato stezka sama o sobě je zajímavým technickým dílem - podél kolmé stěny je vedena po visuté galerii, překážky prochází tunely. Soutěska u galerie však není jen dílem přírody. Jizera za velké vody zaplavovala továrnu v Semilech. Její majitel Schmidt ve snaze záplavám zabránit nechal soutěsku rozšířit. Přitom byla vybudována i galerie.
Obvykle nízký stav vody v řečišti ukazuje, jakou sílu má říční proud. (V tomto případě spíše měl, to že řeka v údolí vlastně chybí, je způsobeno jezem pod Semily. Voda je z řeky odebírána a vedena potrubím do elektrárny ve Spálově.) V řece je mnoho velkých balvanů, řadu z nich přinesla Jizera až z oblasti Krkonoš. Najdeme tu i obří hrnce - díry vymleté do skalnatého dna. Tady nestačí pouhá síla vodního toku. Řeka vytváří obří hrnce tím, že krouživým pohybem valí po dně kameny nebo štěrk a vymílá jím hrncovitý útvar. Na jeho dně často leží tento velký valoun. Za velké vody bude řeka v práci pokračovat.
Rovnoběžně s Riegrovou stezkou vede Kamenického stezka, ale nad údolím nebo v horní části svahu. Je značena běžnými turistickými značkami - zelenou a žlutou. Pokud však skutečně chcete poznat zdejší území, vraťte se zpět právě po Kamenického stezce.
Cesta vede kolem čedičové Kočičí skály. Na rozdíl od starých hornin, kterými prochází Riegrova stezka jde o doklad poměrně nedávné (třetihorní) sopečné činnosti. Rozpad do ležatých šestibokých sloupů dokládá, že jde o zbytek čedičové žíly. Ze skály je nádherný rozhled po okolí. Musíme upozornit, že výstup na skálu je obtížnější. Na exponovaných místech jsou však umístěny řetězy. Rozhled z Kočičí skály je opravdu nádherný. Na jihozápadě je nejnápadnější Kozákov (pro sběratele minerálů téměř kultovní místo). Dobře je vidět i to, jak se Jizera postupně zařezávala stále do větší hloubky.
Naučnou stezku lze navštívit kdykoli, přesto asi nejvhodnější doba je od podzimu, kdy se vybarví listí až do časného jara. Opadané listí totiž odkrývá další výhledy, v zimě jsou často skály pokryty ledem, který vytváří nádherné rampouchy. Stezka je určena výhradně pro pěší.